Pěvecké sdružení Lumír - Historie...

Počátky pěveckého sdružení Lumír sahají až do roku 1864. Tehdy vznikl v Králově Poli, v té době vesnici poblíž Brna, v rámci českých emancipačních snah typických pro tehdejší obrozenecké ovzduší "Čtenářský slovanský spolek". Už sám název napovídá, že původní činností tohoto sdružení byly literárně-pěvecké aktivity s prvotním cílem zachovávat a rozvíjet český jazyk a kulturu. V následujících desetiletích zažívá spolek podobně jako celá česká společnost řadu proměn a změn. V roce 1907 se v jeho názvu poprvé objevuje jméno Lumír.
Do činnosti tohoto "Čtenářsko-pěveckého spolku Lumír" však zakrátko zasahuje První světová válka a k znovuobnovení činnosti dochází až v roce 1919 pod vedení významného českého hudebního skladatele a pedagoga Václava Kaprála. Na podzim 1921 od něj taktovku přebírá už tehdy slavný klavírista a hudební vědec Ludvík Kundera. Svoje velmi plodné působení v Lumíru zakončil zvláště hodnotným a často citovaným koncertem na památku Ludwiga van Beethovena 27. listopadu 1926.
Na scénu však opět vstupuje válka, kterou spolek přežívá pod méně "dráždivým" jménem "Hlahol". Po osvobození se "Pěvecké sdružení Lumír" obnovuje jako mužský sbor s 45 členy. Teprve v září 1952 vzniká znovu ženský sbor. Spojením těchto dvou sborů se objevuje na předměstí Brna v té době jediné pěvecké těleso, které pořádá řadu koncertů a zapojuje se i do dobových aktivit. V roce 1955 získává v soutěži Lidové umělecké tvořivosti I. cenu v oboru smíšených sborů.
V roce 1960 ztrácí spolek svoji samostatnost a je rozhodnutím nadřízených orgánů začleněn do Závodního klubu ROH Královopolské strojírny. Zde pod vedením několika dirigentů pracuje přesně v duchu socialistických zásad, za což také dostává v roce 1974 na závěrečném koncertě jubilejní sezóny státní vyznamenání "Za zásluhy o výstavbu".
Od počátku 80. let začíná s příchodem mladých dirigentů pozvolná proměna souboru. Výrazně se snižuje věkový průměr členů a tomu se v rámci možností přizpůsobuje i repertoár. Průlom pak přichází po listopadu 1989. Sbor může poprvé ukázat svoje umění i v zahraničí. Podniká opakované zájezdy do Rakouska, Švýcarska a Dánska. Navazuje přátelství s jazzovým big bandem z norského Stavangeru, se kterým účinkuje na společných koncertech u nás i v Norsku. Cestuje k vystoupení do Itálie a zve italský sbor ke společným vystoupením u nás. Účastní se prestižního mezinárodního soutěžního festivalu v irském Sligo.

... a současnost.

Pěvecké sdružení Lumír má ve svém repertoáru široké spektrum vokálních i vokálně-instrumentálních děl od mistrů renesanční polyfonie po díla současných brněnských autorů.
Soustavná činnost sboru pravidelně vrcholí každého půl roku premiérovým koncertem.
Podzimní práce je každoročně završena sérií vánočních koncertů většinou situovaných do chrámových prostor. Jejich program má spíše kontemplativní charakter odpovídající adventní a vánoční době. Pravidelně zaznívají díla F. X. Brixiho, J. S. Bacha, W. A. Mozarta a dalších.
Jarní "půlsezóna" je pak často věnována méně závažným žánrům. Soubor podniká exkursy do světa operety, muzikálu, popu i jazzu. V posledních letech získal sbor díky úspěšným koncertům vděčné posluchače nejen v Brně ale i v jeho okolí. Tradicí se již stala např. vánoční setkání v architektonicky ojedinělých prostorách salesiánské oratoře v Brně-Žabovřeskách či jarní koncerty v atraktivním prostředí Sloupsko-šošůvských jeskyní.
Smíšený pěvecký sbor Lumír je dnes osobitou syntézou obrozenecké spolkové tradice a moderní umělecké práce v amatérském pojetí. V jeho činnosti se pojí prosté individuální zaujetí hudbou se společným nadšením pro sborový zpěv.

Od roku 2000 má pěvecký sbor statut Občanského sdružení a podmínkou členství je zaplacení členského příspěvku.